Kultura / Tvorba místních autorů

Zde bychom dát prostor těm z Vás, kteří mají zájem zveřejnit svou seriózní tvorbu básní ,krátkých povídek nebo hudebních textů...

---

 

MILENCI

Jaroslava Mikešová

A šel déštˇ!
Tiše a rychle.
Prvními kapkami
pohladil zemi.
S vyprahlou náručí
vroucně ho přijala.
Milenec jediný
ten,mezi všemi.
Tisíce polibků
štědře jí nadělil.
Něžných a žádoucích
jak kvítků z jara.
A pak jí opustil.
Oparem zmámenou.
S pocitem viny
že se mu vzdala.

 

Ludmila a sumec

Jaroslava Mikešová

 

Ty Čenkove, malá vísko

Vedle tebe lom je blízko

Do něj slečna Ludmila

Často plavat chodila

Prvně palec jenom smočí

Pak do vody šipku skočí

Tohle provádí tam denně

U mužů už stoupla v ceně

Neb ta její postava

Skvělé tvary dostává

Jednoho dne, slavík pěl

Rybář Pepa kolem šel,

Volá slečno Ludmilo!

Vás vy se to lovilo

Připlavte blíž, malinko

Já vás pozvu na vínko.

Jak to Lidka slyšela,

Hned by z vody letěla.

Jenže ouha, co to je?

Ke dnu ji cos stahuje.

Pepo, já už nemohu,

Někdo mě chyt za nohu.

Kdo to je? No přece sumec

Líbil se mu její palec.

Jak rozráží hladinu

Slupl ho jak malinu.

Ona křičí, naříká,

každý už tam utíká

Tahaj z vody Ludmilu,

už běželi pro pilu.

Když nebude vyhnutí

Pomůže jen říznutí.

Ptáte se jak dopadla?

Ta Ludmila z říkadla?

Do vody se bojí skočit

Nemá totiž už co smočit

U vínka teť radši sedí

Rybář Pepa si jí hledí.

A co sumec, že by chcíp?

Kdepak, ten je na tom líp.

Pod vodou se smíchy řeže

Cumlá její palec v leže.

 

---

Jaroslava Mikešová Co mám ráda Mám ráda modré nebe Co mění barvy stále A po něm obláčky se honí Jak na nebeském bále. Mám ráda ptačí trylky Co slýchám za svítání Jsou jak rajská hudba A odhánějí spaní Mám ráda lesní pěšinu Pod korunami stromů, Je lemována maliním A vede přímo domů

Jaroslava Mikešová Jarní Ostříhali vrbě vlasy, že prý nejsou módní. Zas tu máme svátky jara blíží se den po dni. Sluníčko už zlatým hlasem poručilo vánku. Ať probudí všechno živé ze zimního spánku. Sněženky a petrklíče oznámily světu. Zima už má odzvoněno, jaro zase je tu!

 

HODICKÁ POLKA

hudba Vlasta Krejčí

text: J. Mikešová v úpravě V.Krejčího

hraje: MINET

V krásné Vysočině vesnička stojí,

kde jse se narodil, svůj život prožil,

Hodice jsou krásné,přijeď mezi nás,

v malebné hospůdce s námi zazpíváš.

Ta víska malebná uprostřed kopců,

vítr mi zašeptá,běž,vrať se domů.

Jak rád bych poslechl, k Hodicím spěchal,

tam kde jsem srdce své navždy zanechal.

mezihra:

Hodické chaloupky stojí v údolí,

jen na Vás vzpomenu, srdce mě bolí.

Jednou, až přijde čas , zpátky se vrátím,

a všem kamarádům, pivo zaplatím.